
Vstávat ve tři, přezout vyhovující vzorek, zkontrolovat
nezkontrolovatelné, naložit sovjetskuju
mašinu na povoz a pokusit se bezbolestně dostat dodávku s naloženým
vozíkem na náhorní plošinu nad Biskupicemi.
"Oči mi vylézají z důlků, tlačííím, tlačíím, tlačíím,
tlačíím, už se jen opírám, ještě zkouším tlačít"
Dodávka hrabe, gumy tečou a komplet zasraný kopec od sněhu nemá konce. Proti všem pravidlům mladého turbozálesáka volíme ústup. Existují i snadnější způsoby jak se tam dostat, ale nikdo si je bohužel nepamatuje.
Samotný závod probíhá bez jakýchkoliv překvapení. Dodávkový čajík, kávička, pánbůh za to zaplať Ďáblovi.
Gigul strká všechny
Micáky, Sůba a podobné výdobytky novodobé civilizace s přehledem do
blatníku. Peťas drží opratě pevně v ruce a pokud nás to nehrne štorcem, pokouší se to
hodit zpátky na všechna čtyři kola. Krása střídá nádheru. Je božská kosa a ledový monzun prochcává všechny až na kost. Samozřejmostí je i dvojitá klobáska za cenu jedné.
"Buď nás ta rallyservírka chtěla zbalit a nebo jsme opravdu nejlepší "
"Buď nás ta rallyservírka chtěla zbalit a nebo jsme opravdu nejlepší "

Kdo vyhrál? někdo jiný. Výherce byl totiž posuzován podle
času a né podle plynulosti, ladnosti, čistoty a hlavně pohlazení divákova oka.